Nový Zéland - info o Novém Zélandu

Nový Zéland je ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu. Přesněji leží necelých 2 000 km jihovýchodním směrem od Austrálie, od níž je oddělen Tasmanovo mořem. Nejbližší pevninou směrem na jih je Antarktida, na severu se nacházejí souostroví Nová Kaledonie, Tonga, Fidži či Šalomounovy ostrovy. Území Nového Zélandu tvoří Severní ostrov, Jižní ostrov, Stewartův ostrov a další drobnější ostrovy. Severní ostrov je od Jižního oddělen Cookovým průlivem. Rozloha celého Nového Zélandu činí 268 680 km². Administrativně se člení na 14 oblastí. Úředním jazykem je angličtina a maorština, jazyk prvních obyvatelů Nového Zélandu Maorů. Jako měnu zde používají novozélandský dolar. Nový Zéland býval britskou kolonií, od roku 1931 patří do Commonwealthu. Formální hlavou státu je tedy britská královna Alžběta II. Hlavním městem je Wellington, největším a také známějším je město Auckland.

Podnebí celého Nového Zélandu je mírné a přímořské. Výjimkou je pouze severní část Severního ostrova, kde je podnebí subtropické a oceánské. Stát se nachází na severní polokouli. Nejteplejšími měsíci jsou tedy leden a únor, nejchladnějším je červenec. Zimy tu jsou ale velmi mírné. Často se zde objevují vydatné srážky, které jsou přinášeny větry ze západu.

Nový Zéland má velmi pestrou skladbu přírody. Jsou zde tedy k vidění horské ledovce, činné sopky, horké prameny, gejzíry, tropické pralesy a mnoho dalších přírodních úkazů. Oba hlavní ostrovy jsou převážně hornaté. Na Jižním ostrově se rozprostírají Jižní Alpy, které mají zaledněné vrcholky ale také mnoho horských jezer. Nachází se zde nejvyšší hora Nového Zélandu Mount Cook (3 754 m). Největším ledovcem je Tasmanův ledovec (138 km2). Jihozápadní pobřeží ostrova je rozčleněno fjordy. Nachází se zde také mnoho řek, které jsou krátké a vodné. Na Jižním ostrově se dále rozkládá Canterburská nížina, která je velmi úrodná a je největší rovinou celého Nového Zélandu.

Na Severním ostrově se nachází oblast se sopkami, z nichž čtyři jsou stále činné. Nejvyšším vrcholem je právě jedna z nich – sopka Ruapehu (2 797 m). Časté jsou v této oblasti tedy zemětřesení, většinou ale nepředstavují veliké nebezpečí. Dále se na Severním ostrově nalézají velká množství kráterových jezer, gejzírů a horských pramenů. Směrem k jihu se vrcholky snižují a postupně přecházejí v roviny a nížiny, proto je tato oblast úrodná a používaná v zemědělství. Pobřeží ostrova je velmi nepravidelné, nachází se zde tedy mnoho poloostrovů a zátok s písečnými plážemi.

Nový Zéland je mimo jiné známý výskytem unikátních zvířat a rostlin. Tyto endemické druhy svědčí o tom, že ostrovy byly dlouho izolovány od ostatní části země. Ze zvířat je známý pták Kivi, který je nelétavý a dokonce se stal i symbolem Nového Zélandu. Pro ochranu těchto endemitů bylo vytvořeno 14 národních parků. Největším je Fiordland, který má přes 12 tisíc km2 a leží na pobřeží Jižního ostrova. Dalšími národními parky jsou Westland a Mount Cook, které se staly součástí světového přírodního bohatství. Chráněno je tedy skoro 11 % území Nového Zélandu.

Nový Zéland je jedním z nejvyspělejších států světa, je zde tedy vysoká životní úroveň. Jeho ekonomika je moderní a velmi rozvinutá, orientuje se jak na průmysl, tak na zemědělství. Patří k světově významným vývozcům různých produktů. Má chudé zásoby nerostného bohatství, vyskytuje se zde v menším množství černé uhlí, ropa a železná ruda. Významná je také těžba zlata.

K hlavním průmyslovým odvětvím Nového Zélandu patří průmysl strojírenský (zemědělské a dopravní stroje), potravinářský (zpracování masa a mléka) či chemický. V zemědělství dominuje živočišná výroba – chov ovcí (třetí místo na světě), skotu, koz, prasat a drůbeže. V produkci masa a mléka na jednoho obyvatele je Nový Zéland na prvním místě na světě. Významný je také rybolov. Pěstují se zde brambory, obiloviny, zelenina a ovoce. V pěstování kiwi je také na prvním místě na světě.

Důležitá je pro Nový Zéland námořní doprava, postupem času se zdokonaluje i silniční doprava. Nalézá se zde 36 letišť.

Počet obyvatelstva Nového Zélandu z roku 2005 činí 4 035 461. Tvoří jej nejvíce Novozélanďané evropského původu (75 %) a dále Maorové (původní obyvatelé, kteří sem připluli v 9.-14. století), Polynésané a míšenci. Osídlení je kvůli přírodním podmínkám velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel žije na Severním ostrově. Ve městech žije okolo 85 % populace. Negramotnost obyvatelstva je velice nízká, tvoří jí jen necelé procento. Náboženství je zde z větší části protestantské a také římskokatolické.

Wellington je hlavní a druhé největší město Nového Zélandu. Leží na Severním ostrově, přesněji v jeho severovýchodní části. Žije zde přes 196 tisíc obyvatel. Je politickým, kulturním a dopravním střediskem státu. Nalézá se zde několik historických památek. Národní muzeum ukazuje návštěvníkům historii země, expozice flóry a fauny a mnoho dalšího.

Auckland je největším městem Nového Zélandu. Počet obyvatel je více než 1,2 milionů. Leží na Severním ostrově, přesněji mezi Manukau Harbour, který je druhým největším přístavem státu, a zálivem Hauraki Gulf. Auckland má vzhled nového a moderního města. V centru se nachází mnoho mrakodrapů, z nichž největší je věž Sky Tower, která se stala dominantou města. Mimo centrum se ale nachází i historické budovy a muzea.